Správné zohlednění kryptoměn v daňovém přiznání v Německu

Dříve kuriozita v podobě digitálního platebního prostředku, dnes velmi populární investiční možnost – kryptoměny. Vyvolávají řadu kontroverzních reakcí a vyvíjejí se velmi dynamicky, což má za následek časté uplatňování nových právních předpisů. Je možné s nimi dosáhnout významného zisku, což – stejně jako u každého jiného druhu příjmu – s sebou přináší povinnost odvést část finančnímu úřadu. Jak jsou zdaněny zisky z kryptoměn? Kdo je povinen daň odvádět? Jak se kryptoměny uvádějí v daňovém přiznání? Odpovědi na tyto otázky jsou podrobně rozebrány v tomto článku.

Podléhají kryptoměny zdanění?

Kryptoměny nemají fyzickou podobu, ale mají určitou hodnotu a proto mohou být označovány za virtuální nebo digitální peníze – existují výhradně v digitální formě. V současnosti jsou kryptoměny jen zřídka používány jako platební prostředek. Častěji slouží jako finanční nástroje podléhající hodnocení – na jedné straně se vyznačují vysokým investičním rizikem, na druhé straně umožňují dosažení významných zisků.

Bez ohledu na to, zda při obchodování s kryptoměnami vznikl zisk nebo ztráta, je nezbytné zajistit jejich správné uvedení v daňovém přiznání . K tomu je nutné určit daňové zařazení kryptoměn.

Nejprve je třeba stanovit, co nepodléhá zdanění. Při nákupu kryptoměn za běžné měny nevzniká daňová povinnost. Také převody mezi vlastními peněženkami nebo na novou burzu jsou bez daňové povinnosti. 

Kdy vzniká povinnost platit daň z kryptoměn?

Fyzická osoba, která investuje do kryptoměn a jiných aktiv a dosáhne zisků, podléhá v Německu daňové povinnosti. Základní podmínkou je bydliště v Německu, tedy pobyt delší než 183 dní v roce. 

Z daňového hlediska jsou zisky a ztráty z prodeje kryptoměn považovány za soukromé prodeje. Počítají se na základě rozdílu mezi pořizovací a prodejní cenou. Tyto ziskypodléhají zdanění podle osobní sazby daně z příjmů (případně navýšené o solidární přirážku a církevní daň).

Kryptoměny se v daňovém přiznání uvádějí podle § 23 odst. 1 věta 1 č. 2 EStG (Zákon o dani z příjmů) v části „soukromé prodeje“. Zisky z obchodování s digitálními aktivy jsou tedy považovány za „další hospodářská aktiva“. 

Důležité je, že pro finanční úřad není rozhodující, zda zisk zůstane v kryptoměnách, je směněn za jiné kryptoměny či běžné měny – podstatná je jeho hodnota.

”

U kryptoměn je vhodné vést samostatnou evidenci všech transakcí již od první obchodní operace, nikoliv až při vyplňování daňového přiznání. Důležitý není pouze prodej za euro, ale také směna krypto za krypto, platby digitální měnou nebo překročení nezdanitelného limitu. Praktické doporučení: Je vhodné zaznamenat údaje o nákupu a prodeji, hodnoty transakcí a původ finančních prostředků, protože od roku 2026 může při zvýšené kontrole absence těchto dokladů mít vážnější následky než samotná daňová povinnost.

Jak vysoká je daň z kryptoměn?

Při prodeji kryptoměn platí běžná sazba daně z příjmů, která se pohybuje mezi 14 % a 45 %.

Daňový limit pro kryptoměny – jak vysoký je nezdanitelný limit?

V Německu platí nezdanitelný limit ve výši 1 000 €, který se vztahuje na příjmy ze soukromých prodejů – částky, které tento rámec nepřekročí, jsou osvobozeny od daně. Pokud však veškeré realizované kapitálové zisky v daném roce tuto hranici překročí, podléhá zdanění celý dosažený zisk.

Příklad: Pokud roční zisk z kryptoměn činí 590 €, nevzniká daňová povinnost; pokud dosáhne 1 002 €, zdaňuje se celý zisk a nikoliv pouze část převyšující nezdanitelný limit.

Je nutné mít na paměti, že limit 1 000 € není omezen pouze na kryptoměny, ale vztahuje se na všechny soukromé prodeje během jednoho kalendářního roku. Při každém ziskovém prodeji – například elektroniky – vede po překročení limitu ke zdanění také zisk z obchodu s kryptoměnami. 

Pro ilustraci: V roce 2026 činí zisk z obchodování s kryptoměnami 200 € a navíc je prodán starožitný nábytek s výnosem 500 €. Součet přesahuje stanovený nezdanitelný limit, a proto je celkový zisk 700 € zdanitelný.

Zdanění kryptoměn – spekulační lhůta jeden rok

Kdo drží kryptoměny déle než 365 dní, může je prodat daňově osvobozeně – bez ohledu na výši zisku. Je však třeba vzít v úvahu, že tato lhůta se počítá pro každý jednotlivý nákup, proto je při více nákupech nezbytná přesná evidence dat a hodnot pořízení. Pokud dojde k prodeji před uplynutím roční lhůty, může být zisk považován za soukromý prodej a podléhá zdanění, pokud je překročena stanovená nezdanitelná hranice. 

Platba kryptoměnami a daňová povinnost

Platby kryptoměnami jsou v Německu považovány za soukromé prodeje a mohou podléhat dani z příjmů, pokud jsou splněné určité podmínky. Každá transakce, při které je virtuální měna použita jako platební prostředek, podléhá stejným pravidlům jako nákup za hotovost nebo převodem.

Dary v kryptoměnách

Dary v podobě kryptoměn mohou v Německu podléhat stejným principům jako ostatní převody majetku v rámci daně darovací. Pro zdanění je rozhodující především hodnota převáděných kryptoměn a stupeň příbuznosti mezi dárcem a obdarovaným. Nezdanitelné limity nejsou stanoveny ročně – platízásadně pro období deseti let a činí např. 500 000 € pro manžele nebo registrované partnery, 400 000 € pro děti, 200 000 € pro vnoučata a 20 000 € pro vzdálenější příbuzné nebo nepříbuzné osoby. Daňová povinnost vzniká až při překročení těchto limitů. 

DAC8 a kryptoměny v Německu – nové povinnosti a důkladnější kontroly od roku 2026

Od 1. ledna 2026 vstupuje v Německu v platnost implementace směrnice EU DAC8 (Krypto-Steuertransparenzgesetz – KStTG), která předpokládá automatické hlášení transakcí s kryptoměnami Spolkovému centrálnímu daňovému úřadu (BZSt). Předpisy se týkají poskytovatelů krypto služeb (burzy, směnárny, custody platformy), kteří jsou povinni se registrovat, provádět kontrolu uživatelů a předávat detailní údaje o transakcích.Hlášení podléhají mimo jiné nákupy a prodeje kryptoměn za fiat měny, směna krypto-krypto, převody, staking nebo úschova aktiv – včetně bitcoinů, altcoinů, stablecoinů a NFT.

První období pro hlášení zahrnuje rok 2026, přičemž hlášená data musejí být předána BZSt do 31. července 2027 a následně vyměněna mezi státy EU. Přestože daňoví poplatníci nemusí podávat samostatná prohlášení (platformy hlásí za ně), úroveň kontroly a riziko sankcí výrazně vzrůstá – dle § 18 KStTG lze při porušení povinnosti hlášení, registrace nebo kontrol uložit správní pokutu až do výše 50 000 € a v některých případech až 10 000 € . V praxi je tedy nezbytná kompletní dokumentace všech transakcí, včetně DEXů a zahraničních burz, stejně jako samostatné sledování vyúčtování, aby se předešlo opravám a daňovým komplikacím.

Jaké jsou důsledky daňového úniku u kryptoměn?

Daňový únik je protiprávní a podléhá přísným sankcím. V závislosti na výši může jít o peněžitou pokutu nebo trest odnětí svobody až na deset let. Při zjištění nesrovnalostí je daňový subjekt povinen uhradit doplatky daně včetně úroků a sankcí za prodlení. 

Pro správné zdanění zisků z kryptoměn a předejití komplikací se doporučuje využití účetního softwaru jako je Taxando – tento osvědčený nástroj umožňuje komfortní evidenci všech příjmů. Daňová přiznání lze sestavit plně digitálně, bez nutnosti navštívit daňovou kancelář.