Stupeň péče v Německu – jak je přiznáván?

Stupeň péče v Německu vyjadřuje potřebu dané osoby po pečovatelských službách a rozhoduje o nároku na pobírání dávek z pečovatelské pojišťovny. Přiznává se po podrobné analýze zdravotního stavu žadatele. Jak takové řízení probíhá? Jaké náklady mohou být hrazeny? O tom v dnešním článku.

Komu se přiznávají stupně péče?

Stupně péče se přiznávají osobám, které v důsledku různých zdravotních obtíží mají omezenou soběstačnost a schopnost zvládat každodenní život. Jde jak o osoby s tělesným postižením, tak o osoby s demencí, chronickými duševními chorobami nebo mentálním postižením. Do roku 2016 platily v Německu 3 různé stupně péče.

V roce 2017 přinesla změny druhá zákonná úprava o posílení dlouhodobé péče, podle níž je v závislosti na míře omezení po předchozím posouzení přiznán jeden ze stupňů péče: 

• stupeň péče 1,
• stupeň péče 2,
• stupeň péče 3,
• stupeň péče 4,
• stupeň péče 5.

Jak probíhá posouzení stupně péče?

Všechny osoby, které žádají o přiznání ošetřovatelské péče, musí podstoupit zvláštní testovací postup, který umožní určit, jaká je potřeba pomoci. S ohledem na řadu faktorů lze stanovit, jaká musí být intenzita a doba péče. Jednotlivé případy se od sebe značně liší – v některých situacích postačí jednorázové návštěvy u nemocného, v jiných případech bude nutná stálá přítomnost kvalifikovaného ošetřovatele. 

O konečném schválení stupně péče a s tím souvisejícím financování rozhoduje pečovatelská pojišťovna žadatele.

Kdo provádí posouzení stupně péče?

Kdo takové posouzení provádí? Obvykle jsou to odborníci z lékařské služby zaměstnaní u pojišťoven dlouhodobé péče. Posouzení probíhá v domácnosti žadatele a spočívá v přezkoumání všech aspektů souvisejících s každodenním fungováním a překážek, s nimiž se osoba potýká v souvislosti se zajišťováním základních potřeb.

K úkolům pracovníků lékařské služby kromě posouzení stupně péče patří také poskytnutí poradenství v otázkách péče o nemocného, ocenění pro pojištění péče nebo zajištění vysoké kvality služeb. Jak probíhá posouzení stupně péče?

Kritéria posouzení péče

Osoba odpovědná za stanovení soběstačnosti dané osoby bere v úvahu následující kritéria:

• mobilita – důležité je, do jaké míry je posuzovaná osoba schopna samostatně se pohybovat po bytě a zda může volně měnit polohu,
• kognitivní a komunikační schopnosti – kontrolují se komunikační schopnosti s okolím a schopnost nemocné osoby rozhodovat se za účelem zjištění, zda je v každodenním životě schopna orientace v místě a čase,
• behaviorální a psychologické problémy – zjištění, zda se vyskytují psychologické problémy, jako je agresivní chování nebo stavy úzkosti, a určení, jak často daná osoba v takových situacích potřebuje pomoc třetí osoby,
• soběstačnost – je třeba určit, do jaké míry je daná osoba schopna každý den samostatně zajistit své základní potřeby, 
• samostatné zvládání požadavků a zátěže způsobené nemocí nebo terapií – určení míry pomoci při zvládání nemoci a léčby (užívání léků, provádění rehabilitačních cvičení, výměna obvazů),
• strukturování každodenního života a sociálních kontaktů – ověření, zda je nemocný schopen samostatně plánovat svůj den a udržovat sociální kontakty.

Body pro posouzení stupně péče

Po analýze výše uvedených kategorií se za každou z nich přidělují body, které se následně sečtou a určí odpovídající stupeň péče. Každé posouzení zohledňuje intenzitu a četnost nezbytné podpory v daném aspektu každodenního života. Vyšší počet bodů znamená, že osoba vyžaduje širší rozsah pečovatelských služeb a větší podporu, a tím může dosáhnout vyšší částky příspěvku na péči.

Po provedení posouzení v domácím prostředí zašle pečovatelská pojišťovna oznámení s přiznaným stupněm péče. Je vhodné vědět, že proti přiřazené kategorii lze podat odvolání nebo ji odmítnout, pokud posouzení neodpovídá. Za tímto účelem je třeba podat příslušný formulář u Pflegekasse spolu s odůvodněním.

Stupeň péče 1

Stupeň péče 1 je přiznáván osobám, u nichž se vyskytují jen menší omezení soběstačnosti. Týká se to situací, kdy senior nebo nemocná osoba stále zvládá mnoho každodenních činností, ale potřebuje podporu při organizaci dne, vedení domácnosti, kontrole léků nebo bezpečném fungování doma. V praxi může zahrnovat také osoby s počátečními příznaky demence, Alzheimerovy choroby nebo jinými kognitivními obtížemi, samotný stupeň péče však nezávisí na diagnóze, nýbrž na skutečné míře soběstačnosti.

Stupeň péče 2

Stupeň péče 2 znamená značné omezení soběstačnosti. Přiznává se osobám, které potřebují pravidelnou pomoc při každodenních činnostech, jako je mytí, oblékání, příprava jídel, pohyb po domě, užívání léků nebo organizace dne. Již nejde o počet minut péče denně, ale o to, do jaké míry daná osoba není schopna samostatně fungovat bez podpory blízkých, pečující osoby nebo pečovatelské služby.

Pflegegrad 3

Pflegegrad 3 wird Personen mit schweren Einschränkungen der Selbstständigkeit zuerkannt. Eine solche Person benötigt in der Regel häufige Hilfe bei der Körperpflege, beim Ankleiden, beim Essen, bei der Fortbewegung, bei der Benutzung der Toilette oder beim Umgang mit den Folgen einer Erkrankung. Zu dieser Gruppe können auch Personen mit Harninkontinenz, Orientierungsproblemen, fortgeschrittener Demenz oder eingeschränkter Mobilität gehören, sofern das tägliche Funktionieren eine dauerhafte und gut organisierte Unterstützung erfordert.

Pflegegrad 4

Pflegegrad 4 bedeutet eine sehr schwere Einschränkung der Selbstständigkeit. Er wird Personen zuerkannt, die bei den meisten grundlegenden Verrichtungen auf Hilfe anderer angewiesen sind – sowohl tagsüber als auch häufig nachts. Dies kann bettlägerige Personen, Personen mit schweren motorischen, neurologischen oder kognitiven Beeinträchtigungen oder Personen nach schweren Erkrankungen betreffen. Bei diesem Pflegegrad umfasst die Pflege in der Regel nicht nur Hilfe bei der Körperpflege, beim Essen und bei der Fortbewegung, sondern auch eine laufende Überwachung des Gesundheitszustands sowie die Vermeidung einer Verschlechterung des Zustands der pflegebedürftigen Person.

Pflegegrad 5

Pflegegrad 5 ist der höchste Pflegegrad und betrifft Personen mit den schwersten Einschränkungen der Selbstständigkeit sowie einem besonders hohen Pflegebedarf. Es handelt sich um Personen, die praktisch nicht ohne ständige Hilfe auskommen und intensive Unterstützung bei grundlegenden Lebensverrichtungen benötigen, bei der Pflege, der Mobilität, der Medikamenteneinnahme oder bei der Durchführung angeordneter medizinisch-pflegerischer Maßnahmen. In der Praxis geht es um Fälle, in denen eine sehr umfangreiche, regelmäßige und spezialisierte Pflege erforderlich ist, oft rund um die Uhr.

Änderungen im Pflegesystem ab 2026

Ab dem 1. Januar 2026 wurden in Deutschland wesentliche Änderungen bei den Pflegeleistungen eingeführt, die darauf abzielen, die Situation pflegebedürftiger Personen und ihrer pflegenden Angehörigen zu verbessern. Die wichtigsten Änderungen umfassen:

• Erhöhungen der Pflegeleistungen:
  • Pflegegrad 2: 347 € monatlich (Erhöhung um 15 €).
  • Pflegegrad 3: 599 € monatlich (Erhöhung um 26 €).
  • Pflegegrad 4: 800 € monatlich (Erhöhung um 35 €).
  • Pflegegrad 5: 990 € monatlich (Erhöhung um 43 €).
• Erhöhung der Leistungen für Tages- und Nachtpflege:
  • Bei den Pflegegraden 2–5 ist ein Anstieg um 32 € bis 90 € monatlich zu verzeichnen.
• Erhöhungen für die stationäre Pflege:
  • Die Leistungen steigen je nach Pflegegrad um 35 € bis 99 € monatlich.

Gemeinsamer Budgetrahmen für Verhinderungspflege und Kurzzeitpflege im Jahr 2026 

Seit dem 1. Juli 2025 gilt in Deutschland ein gemeinsames Jahresbudget für Verhinderungspflege und Kurzzeitpflege, also für Ersatzpflege und Kurzzeitpflege. Im Jahr 2026 gilt diese Regelung bereits für das gesamte Jahr und stellt Personen mit Pflegegrad 2–5 bis zu 3.539 Euro jährlich für beide Unterstützungsformen zur Verfügung. Das bedeutet, dass die Familie die Mittel nicht mehr starr auf zwei getrennte Leistungen aufteilen muss – das Budget kann flexibel eingesetzt werden, etwa teilweise für eine Ersatzpflege zu Hause und teilweise für einen Kurzzeitaufenthalt in einer Pflegeeinrichtung. 

Eine wichtige Änderung ist auch der Wegfall der früheren Voraussetzung einer 6-monatigen Pflege vor der ersten Inanspruchnahme der Verhinderungspflege, sodass die Unterstützung sofort nach Zuerkennung des entsprechenden Pflegegrads möglich ist. 

Ab dem 1. Januar 2026 gilt außerdem eine kürzere Frist für die Abrechnung der Kosten der Verhinderungspflege. Der Antrag auf Erstattung zusammen mit den Nachweisen über die entstandenen Ausgaben muss spätestens bis zum Ende des Kalenderjahres gestellt werden, das auf das Jahr folgt, in dem die Ersatzpflege erbracht wurde. Beispielsweise können im Jahr 2026 entstandene Kosten nur bis zum 31. Dezember 2027 abgerechnet werden – danach erlischt der Anspruch auf Erstattung. Die neue Regelung ersetzt die zuvor geltende deutlich längere Vierjahresfrist, weshalb Belege und Anträge nicht aufgeschoben werden sollten.