Zpráva Komise pro důchodové zabezpečení – Blíží se důchodová reforma v Německu?

Německo by mohlo v budoucnu zvýšit důchodový věk, omezit možnost předčasného odchodu do důchodu bez srážek a zavést další kapitálový příspěvek. Dosud se však nejedná o nové právní předpisy, nýbrž o doporučení komise pro období po roce 2031. Zpráva analyzuje, jaké změny jsou zvažovány, proč je důchodový systém reformy žádoucí a jaké dopady by tento směr mohl mít pro ekonomicky aktivní osoby v Německu.

Důchodová reforma v Německu po roce 2031 – co navrhuje komise?

Delší pracovní život, dodatečný příspěvek investovaný na kapitálovém trhu a méně výjimek pro předčasný odchod ze zaměstnání – takto by mohla vypadat budoucnost německého důchodového systému. Nejedná se však o již schválenou reformu ani o platnou právní úpravu.

Komise pro zabezpečení ve stáří předložila zprávu s návrhy pro období po roce 2031. Dokument stanovuje možné směry budoucí důchodové politiky v Německu. Konečné rozhodnutí přísluší zákonodárci; jednotlivá doporučení mohou být změněna, odložena nebo vůbec nerealizována.

Zpráva ukazuje, na jaké oblasti se doporučení vztahují, které skupiny mohou být dotčeny možnými dopady a proč se komise neomezila pouze na zvýšení důchodového věku.

Mezi hlavní návrhy patří:

• Navázání důchodového věku na průměrnou délku života,
• Zrušení předčasného důchodu bez srážek po 45 letech pojištění,
• Zvýšení nejnižšího možného důchodového věku ze 63 na 64 let,
• Zavedení povinného kapitálového spoření s příspěvkem ve výši 2 % z pracovního příjmu,
• Začlenění dalších skupin zaměstnanců do systému pojištění,
• Omezení zvláštních pravidel pro minijoby,
• Zlepšení ochrany osob s nízkými důchody,
• Další rozvoj digitálního informačního systému o budoucích nárocích.

Jaký skutečný význam má zpráva důchodové komise?

Zpráva v současnosti nemění ani důchodový věk, ani příspěvky, ani podmínky nároku na důchod. Jedná se o souhrn doporučení jako podklad pro budoucí politické diskuse a případné legislativní práce.

Komise analyzovala nejen zákonné důchody, ale celý systém zabezpečení ve stáří. Dokument se zabývá mj. úrovní dávek, koncepcí nástupu do důchodu, strukturou financování, ochranou před chudobou ve stáří, rozšířením okruhu pojištěnců, investováním části příspěvků i modernizací správy systému.

Tato diferenciace je zásadní. Titulek typu „Německo zvyšuje důchodový věk na 67,5 roku“ by byl v současné době zavádějící. Komise doporučuje pouze zavedení mechanismu, který by po roce 2031 mohl k takovému výsledku vést.

Autoři zprávy zdůrazňují, že návrhy je třeba posuzovat jako komplexní soubor opatření. Delší doba výdělečné činnosti má být spojena s dodatečným soukromým spořením, rozšířením okruhu pojištěnců a také ochranou osob se zdravotními omezeními nebo s nízkými příjmy.

Není dána jistota, že prezentované výpočty ve zprávě budou v budoucnu zcela přesné. Komise upozorňuje, že modelové výpočty představují možné dopady reforem, ale nenahrazují detailní kalkulace nutné v rámci legislativního procesu.

Proč německý důchodový systém potřebuje nové směřování?

Hlavním problémem je rostoucí počet důchodců vůči počtu ekonomicky aktivních osob. V průběžném systému jsou dávky současných důchodců financovány z aktuálních příspěvků pracujících. Změna poměru mezi těmito skupinami zvyšuje tlak na výši příspěvků, státní rozpočet i samotné důchody.

Podle dat citovaných komisí nyní na 100 osob ve věku 20 až 66 let připadá 32 osob ve věku nejméně 67 let. Tento poměr má do 2030 vzrůst na 38 a do 2040 na 45. To znamená, že na jednoho důchodce by v budoucnu mohli připadat sotva dva ekonomicky aktivní obyvatelé.

Finanční dopady lze vyčíst z prognóz. Pokud by systém zůstal beze změny, mohl by příspěvek na zákonné důchodové pojištění vzrůst z 18,6 % na 20,2 % v roce 2031, dále na 21,1 % v roce 2040 a 21,4 % v roce 2050.

Zároveň by úroveň zabezpečení po ukončení současné hranice mohla klesnout z 48 % na 46,4 % v roce 2040 a až na 46,1 % v roce 2050. Čím delší je prognózované období, tím větší nejistoty hodnot, ale trend je zřejmý: bez změn je nutné počítat s vyššími požadavky na financování při současně relativně nižších dávkách.

Není tedy možné dlouhodobě zajistit nízké příspěvky, vysokou úroveň dávek a omezené státní dotace zároveň. Zpráva navrhuje rozložení budoucího zatížení mezi ekonomicky aktivní osoby, zaměstnavatele, důchodce, daňové poplatníky a dosud nezahrnuté skupiny.

”

Je třeba zdůraznit, že zpráva obsahuje pouze doporučení komise, nikoli platné zákony. Není jisté ani to, zda budou navrhované koncepty realizovány. Podobné zprávy bývají v politickém procesu zohledněny a mohou určit směr pozdějších reforem, samotná doporučení se však do legislativního procesu jen málokdy dostávají v nezměněné podobě. Změny je proto vhodné sledovat, nicméně rozhodnutí o zaměstnání, příspěvcích či využití předčasného důchodu by se měla opírat o aktuální platnou právní úpravu, nikoli o doporučení.

Může být důchodový věk zvýšen nad 67 let?

Ano, komise navrhuje po roce 2031 zvyšovat důchodový věk v souladu s vývojem průměrné délky života. Není však stanovena žádná pevná věková hranice pro všechny budoucí ročníky.

Aktuální harmonogram předpokládá postupné zvýšení řádného důchodového věku na 67 let pro osoby narozené v roce 1964 a později. Zpráva se týká následující fáze, tedy zejména osob narozených od roku 1965.

Navrhovaný mechanismus vychází z poměru 2:1. Každý další rok průměrné délky života by měl být rozdělen následujícím způsobem:

• osm měsíců delší ekonomická aktivita,
• čtyři měsíce delší čerpání důchodu.

Podle aktuálních prognóz by mohl věk odchodu do důchodu vzrůst ze 67 na přibližně 67,5 roku v období mezi lety 2031 a 2041. Komise však doporučuje každou změnu oznámit s několikaletým předstihem a pravidelně přezkoumávat s ohledem na skutečnou délku života. Zpráva dále počítá s výjimkami pro osoby, které ze zdravotních důvodů nemohou déle pracovat. Po individuálním posouzení by jim mohlo být umožněno odejít do důchodu o dva roky dříve bez srážek nebo – při ještě dřívějším odchodu – počítat s odpovídajícím snížením dávky. 

Co se může stát s důchodem po 45 odpracovaných letech?

Komise navrhuje zrušit možnost předčasného odchodu do důchodu bez srážky výhradně z důvodu 45 let pojištění. Dřívější nástup do důchodu by i nadále byl zásadně možný, ale znamenal by odpovídající snížení měsíčních dávek.

Současná úprava umožňuje osobám s velmi dlouhou pojištěneckou historií odejít do důchodu před dosažením standardní hranice. Pro osoby narozené v roce 1964 nebo později je předčasný důchod bez srážky po 45 letech příspěvků dostupný od 65. roku života.

Dle komise z tohoto privilegia ve zvýšené míře profitují osoby s vyššími příjmy, stabilní pracovní biografií a lepším zdravotním stavem. Osoby s přerušením zaměstnání kvůli péči o děti, nezaměstnanosti, nemoci nebo pozdějšímu vstupu na trh práce splní potřebnou dobu pojištění podstatně obtížněji.

Podle zprávy využilo možnost předčasného důchodu bez srážky kolem 30 % osob odcházejících do důchodu od roku 2015; jejich nově přiznaný důchod v roce 2025 činil průměrně 1 677 eur – přibližně o třetinu více než u osob odcházejících do důchodu předčasně se srážkami. Komise rovněž navrhuje zvýšit nejzazší možný věk odchodu pro osoby s dlouhou pojištěneckou historií z 63 na 64 let a tuto hranici dále posouvat v souladu s hranicí řádného důchodového věku. Pro plánování nástupu do důchodu budou vedle doby pojištění relevantní také rok narození, druh důchodu, zdravotní stav a srážky při předčasném čerpání.

Jak se může změnit výše budoucího důchodu?

Komise usiluje o to, aby celkový příjem průměrného důchodce činil nejméně 70 % jeho předchozího čistého příjmu. To však není zárukou, že by v případě realizace doporučení dosáhl samotný zákonný důchod 70 % poslední mzdy.

Cílová hodnota by měla zohledňovat více zdrojů příjmu:

• zákonný důchod z Německého důchodového pojištění,
• zaměstnanecké penzijní pojištění,
• soukromé zajištění a úspory na stáří,
• budoucí zákonný kapitálový důchod,
• vybrané sociální dávky.

Pro osoby s nízkými příjmy by měla být cílová míra náhrady vyšší, protože větší část jejich výdělku je vynakládána na základní výdaje. Zpráva rovněž zdůrazňuje, že aktuálních 48 % neznamená 48 % posledního čistého výdělku, ale odkazuje na modelový důchod po 45 letech práce s průměrnou mzdou. Komise proto doporučuje zveřejňovat transparentní čistou míru náhrady, která zohlední různé příjmové skupiny, ročníky a pracovní přestávky, aby bylo možné reálněji odhadovat skutečnou výši důchodu.

Co je zákonný kapitálový důchod?

Zákonný kapitálový důchod má být povinnou součástí veřejného systému a má být financován dalším příspěvkem ve výši 2 % příjmu ze zaměstnání. Prostředky by nebyly použity na běžné vyplácení, ale investovány na individuálním účtu přiřazeném pojištěné osobě.

Příspěvek mají nést zaměstnanec a zaměstnavatel stejným dílem. Při plné výši by to v zásadě znamenalo 1 % příjmu zaměstnance a 1 % příjmu zaměstnavatele.

Komise navrhuje zavádět příspěvek postupně – vždy o 0,5 procentního bodu ročně. Jako možný počátek byl uveden rok 2028, jde však pouze o část doporučení, nikoliv o závazný termín vstupu v platnost.

Prostředky mají být centrálně spravovány a široce investovány na kapitálovém trhu, obdobně jako ve švédském modelu. Cílem je postupně zvýšit budoucí dávky; podle zprávy by však výrazné efekty měly nastat až po 10–15 letech spoření. Komise dále zdůrazňuje, že investování s sebou nese rizika, a navrhuje proto rozsáhlou diverzifikaci aktiv, dlouhý investiční horizont a věkově závislé řízení portfolia.

Kdo by mohl být v budoucnu ještě zahrnut do zákonného pojištění?

Komise navrhuje rozšířit důchodový systém ideálně na všechny výdělečně činné osoby – nejen zaměstnance, ale také osoby samostatně výdělečně činné, úředníky, členy parlamentu a členy představenstev. Takový model by měl snížit rozdíly mezi profesními skupinami a usnadnit přechod mezi různými formami zaměstnání bez nutnosti změny systému.

Nejkonkrétnější doporučení se týká osob samostatně výdělečně činných. U nových činností má vznikat povinnost odvádět pojistné, stávající podnikatelé by si mohli ponechat možnost opt-out. Zahrnutí této skupiny by mohlo zpočátku snížit sazbu příspěvku přibližně o 0,5 procentního bodu a zvýšit úroveň zabezpečení o 0,5–0,6 procentního bodu; v dlouhodobém horizontu se však tento efekt snižuje, protože noví plátci získávají vlastní nároky na dávky.

Co znamenají návrhy pro osoby pracující na minijob?

Komise hodlá zrušit možnost osvobození od povinnosti důchodového pojištění pro minijoby a omezit daňová a pojistná zvýhodnění této formy zaměstnání. Výjimka by mohla zůstat pouze pro žáky.

V současné době může osoba zaměstnaná na základě minijob v mnoha případech požádat o osvobození od vlastního příspěvku na důchodové pojištění. Krátkodobě to vede k mírně vyššímu čistému příjmu, ale omezuje výhody úplných pojištěneckých dob.

Podle názoru komise minijob příliš často ztrácí charakter vedlejší činnosti a stává se dlouhodobým modelem zaměstnání s omezenou sociální ochranou. Problém se týká zejména osob, které jsou dlouhodobě zaměstnány pouze v nízkém rozsahu, namísto přechodu do plně pojistného pracovního poměru.

Zpráva proto navrhuje následující opatření:

• povinné začlenění minijobů do důchodového pojištění,
• ukončení možnosti vzdát se povinnosti odvádět pojistné na důchodové pojištění,
• omezení zvláštního daňového a pojistného statusu,
• změnu pravidel pro přechodné pásmo odměňování, tj. pro tzv. midijoby.

Podle názoru komise může současný model zvyšovat riziko nízkých příjmů ve stáří, zejména pokud je minijob po mnoho let hlavním zdrojem obživy.

Z toho však nevyplývá, že by měla pravidla pro minijoby být bezprostředně zrušena. Taková změna by přesahovala rámec důchodového systému a měla by dopad také na daně, zdravotní pojištění, trh práce a náklady zaměstnavatelů.

Jak chce komise omezit chudobu ve stáří?

Komise zdůrazňuje, že osoba, která odváděla příspěvky po řadu let, by měla mít ve stáří vyšší příjem než někdo bez odpovídající pojistné biografie. V současnosti tomu tak není vždy. Ani 45 let práce za minimální mzdu nemusí postačovat k tomu, aby zákonný čistý důchod překročil úroveň základního zabezpečení; teprve příplatek základního důchodu tuto situaci zlepšuje.

Z tohoto důvodu zpráva navrhuje zavedení nezdanitelné částky při zápočtu důchodu do základního zabezpečení, a to i pro osoby bez nároku na základní důchod. Komise usiluje rovněž o omezení skryté chudoby ve stáří díky zjednodušení procedur, lepšímu poradenství a snazšímu digitálnímu přístupu k dávkám.

Jak mají být financovány úkoly nesouvisející přímo s pojistnými příspěvky?

Plnění celospolečenských úkolů má být financováno z daní, nikoli z příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů. Komise požaduje přesnější oddělení těchto dvou druhů výdajů.

Deutsche Rentenversicherung nevyplácí pouze dávky přímo odvozené z odvedených příspěvků. Plní i úkoly přenesené státem, které mají celospolečenský význam. Část nákladů je hrazena ze státního rozpočtu, avšak neexistuje jednotně uznávaná metoda pro vymezení těchto výdajů.

Podle použité definice činila hodnota neposkytnutých dávek krytých příspěvky v roce 2023 přibližně 68–124 miliard eur. Ve stejném období činily státní dotace do systému přibližně 84 miliard eur.

Komise navrhuje stanovit, které výdaje budou nadále v odpovědnosti pojištěnecké komunity a které slouží celospolečenským účelům. Tyto celospolečenské výdaje by měly být do budoucna plně financovány ze státního rozpočtu.

Zpráva také doporučuje přejmenování termínu Bundeszuschuss, tedy spolkové dotace, na Bundesanteil – Bundesanteil. Má být tak zřetelněji vyjádřeno, že se nejedná o dobrovolnou pomoc systému, ale o financování státem uložených úkolů.

Mají být aktuální důchody snižovány?

Zpráva nepředpokládá nominální snížení již vyplácených důchodů. Jednotlivá doporučení však mohou vést k tomu, že růst důchodů bude v budoucnu pomalejší než při zachování současné úrovně.

Po roce 2031 mají být podle komise znovu aktivovány mechanismy, které růst důchodů přizpůsobují demografickému vývoji a počtu odvádějících příspěvky. Jedním z nich je faktor udržitelnosti.

Mechanismus funguje zjednodušeně následovně: Pokud počet pobírajících důchod roste rychleji než počet plátců pojistného, každoroční valorizace důchodů bude nižší. Komise navrhuje zesílení tohoto efektu zvýšením parametru Alpha na 0,33.

Podle zprávy by toto posílení faktoru samo o sobě mohlo snížit prognózovanou sazbu pojistného do roku 2040 přibližně o 0,5 procentního bodu a do roku 2060 téměř o jeden procentní bod. Znamenalo by to však silnější omezení budoucího růstu důchodů.

Komise proto navrhuje paralelní zavedení přechodného mechanismu. Osoby, které odejdou do důchodu po roce 2031, obdrží nejprve dávku na aktuální úrovni 48 %. V průběhu času převezme roli doplňkového zabezpečení důchod financovaný kapitálově. V praxi nejde tedy o prosté snížení, ale o změnu způsobu, jakým je dávka konstruována a v následujících letech navyšována.

Jak má digitalizace pomoci při plánování důchodového zabezpečení?

Digitální důchodová informace má na jednom místě poskytnout co nejúplnější obraz o budoucích důchodových příjmech. V současnosti jsou údaje o zákonném, podnikových i soukromém důchodovém spoření často rozptýleny.

Komise doporučuje rozvíjet Digitální důchodový přehled nejen jako informační systém, ale i jako nástroj plánování. Systém má zahrnovat více druhů zabezpečení, včetně penzí pro státní zaměstnance, profesních systémů i navrhované kapitálově financované penze.

Uživatel má mimo jiné získat následující informace:

• Prognóza budoucích dávek,
• Přehled různých zdrojů důchodového zabezpečení,
• Informace o ochraně v případě pracovní neschopnosti a úmrtí,
• Zobrazení očekávaných výplat v následujících letech,
• Upozornění na možnou mezeru v důchodovém zabezpečení.

Zpráva rovněž doporučuje umožnit provádění anonymních statistických analýz na základě systémových dat. V současné době jsou analýzy vytvářeny pro konkrétní osoby a nejsou archivovány způsobem, který by umožňoval přesné posouzení situace celé populace.

Lepší informovanost nevede automaticky ke zvýšení důchodu. Umožňuje však včas identifikovat, že zákonná dávka nemusí pokrýt plánované výdaje. Tak vzniká více času pro úpravu rozsahu zaměstnání, doplnění chybějících pojistných dob nebo další vytváření úspor.

Jaká opatření lze učinit již nyní?

Nejvhodnější krok představuje kontrola vlastní pojistné historie a rozlišení platných právních předpisů od politických doporučení. Není nutné čekat na nové zákony, aby bylo možné uspořádat údaje relevantní pro budoucí důchod.

Doporučují se následující konkrétní kroky:

• zkontrolovat průběh pojištění a zajistit, že doby zaměstnání nechybí,
• ověřit doby péče o děti, nezaměstnanosti, nemoci a péče o rodinné příslušníky,
• prověřit, zda je u příležitostného zaměstnání odváděn vlastní podíl na důchodové pojištění,
• uchovávat každoroční informace o příjmu a odvedených příspěvcích,
• dokumentace údajů dostupných v Digitálním důchodovém přehledu,
• samostatné odhady zákonných, podnikových a soukromých nároků,
• nevycházet z toho, že 45 odpracovaných let vždy automaticky garantuje dřívější důchod bez srážek.

Jakým směrem by se mohl německý důchodový systém vyvíjet?

Směr naznačený zprávou zahrnuje delší dobu výdělečné činnosti, širší okruh povinné účasti a větší význam kapitálového spoření. Současně komise předpokládá lepší ochranu pro osoby, které ze zdravotních důvodů nebo z důvodu nízkých příjmů nemohou vykonávat dlouhodobou činnost nebo získat vysoké nároky.

Zatím nebylo rozhodnuto, která doporučení budou realizována. Zvýšení věku pro odchod do důchodu, změny u minijobů či zavedení dalšího příspěvku vyžadují politická rozhodnutí, konzultace i zákonnou úpravu. Proces může trvat mnoho let.

V současnosti je rozhodující rozlišení dvou úrovní: platné předpisy a možné budoucí směry reforem. Aktuálně platná pravidla je třeba ověřovat před rozhodnutími o dřívějším nástupu do důchodu, vzdání se příspěvků nebo změnách pracovního poměru.

Zpráva nezavádí žádná nová práva ani nové povinnosti. Zřejmé však je, že německý důchodový systém bude v budoucnu pravděpodobně založen na širším plátcovském základu, delší době výdělečné činnosti a kombinaci zákonných a kapitálových modelů. Čím dříve bude provedena kontrola vlastní pojišťovací historie, prognózy důchodu a relevantních daňových podkladů, tím snazší bude příprava příštích rozhodnutí.

FAQ

Znamená zpráva, že v Německu platí nová důchodová pravidla?

Ne. Dokument obsahuje doporučení komise pro období po roce 2031. Nemění se důchodový věk, výše příspěvků ani nárokové podmínky. Každá reforma si vyžádá samostatný zákon i rozhodnutí parlamentu.

Byl důchodový věk již zvýšen na 67,5 roku?

Ne. Komise navrhuje pouze mechanismus, který by vázal důchodový věk na další očekávanou délku života. Podle současných prognóz by se hranice mohla mezi lety 2031 a 2041 posunout z 67 na přibližně 67,5 roku.

Bude zrušen důchod bez srážek po 45 letech příspěvků?

V současnosti ne. Komise doporučuje zrušení tohoto opatření, avšak aktuální předpisy platí i nadále. V budoucnu by byl nadále možný předčasný odchod do důchodu, přičemž by však došlo k odpovídajícímu snížení dávky.

Bude nejnižší možný věk pro odchod do důchodu zvýšen z 63 na 64 let?

Toto představuje směr návrhu zprávy. Hranice pro dlouhodobě pojištěné by měla stoupnout na 64 let a následně se dále posouvat společně s regulérním důchodovým věkem. Nejde však ještě o závaznou změnu.

Budou zaměstnanci muset platit další příspěvek ve výši 2 %?

Aktuálně ne. Komise doporučuje zavedení povinného kapitálového důchodu, který by byl financován příspěvkem ve výši 2 % z výdělku. Polovinu by hradil zaměstnanec, druhou polovinu zaměstnavatel. Rok 2028 uvedený ve zprávě je pouze návrhem, nikoli závazným termínem.

Budou osoby samostatně výdělečně činné povinny vstoupit do důchodového pojištění?

Komise doporučuje toto opatření pro nové samostatné výdělečné činnosti. Osoby, které zahájí samostatnou výdělečnou činnost po stanoveném rozhodném datu, mají podléhat povinnému pojištění bez možnosti neomezeného zřeknutí se. Pro již existující samostatné výdělečné činnosti jsou v zprávě navržena mírnější opatření.

Lze současné důchodové dávky snížit?

Komise nenavrhuje nominální snížení běžně vyplácených dávek. Možné je však pomalejší zvyšování budoucích důchodových plateb, pokud počet příjemců důchodu roste rychleji než počet plátců příspěvků. Zpráva zároveň stanoví opatření k zajištění stability úrovně nově přiznávaných důchodů od roku 2031.

Jaká opatření mají chránit osoby s nízkými důchody?

Platba příspěvků má přinášet rozpoznatelnou výhodu také příjemcům základního sociálního zabezpečení. Komise navrhuje osvobození části důchodu při započítávání do příjmů a zjednodušení přístupu k podpůrným dávkám pro osoby, které aktuálně nečerpají dávky, na něž mají nárok.

Existuje již nyní potřeba jednání ohledně stávajících plánů na zabezpečení na stáří?

Samotná zpráva nezakládá potřebu okamžitého jednání. Rozhodnutí ohledně předčasného odchodu do důchodu, zřeknutí se placení příspěvků nebo změny formy zaměstnání by měla být přijímána na základě platné právní úpravy. Již nyní nicméně existuje možnost zkontrolovat průběh pojištění, doplnit chybějící doby a nahlédnout predikci budoucích dávek.